Každý rodič si přeje jediné: ochránit své dítě před bolestí, neštěstím a trápením. Je to přirozený instinkt, který nám velí držet naše děti v bezpečí. Ale co když naše ochranářské chování někdy škodí víc, než pomáhá?
Přemýšlejme nad tím – co se stane, když děti nikdy nezažijí nezdar nebo pocit marnosti? Pokud se jim neustále snažíte vyhýbat žádné negativní emoci, bereme jim možnost naučit se něco zásadního: jak své emoce zvládat, regulovat a najít si v sobě sílu, která je přes těžké chvíle.
Emoce jsou přirozené. Strach, zklamání, pocit marnosti – to jsou součásti lidské zkušenosti. A naší úlohou rodičů není tyto emoce potlačovat nebo jim neustále předcházet, ale spíše naše děti podporovat, aby se s nimi dokázaly vypořádat. Aby se naučily, že je v pořádku cítit se špatně, a že jsou schopné se z těchto pocitů zase dostat.
Jak tedy můžeme podporovat děti, když přijdou silné emoce? Především je důležité být tam pro ně. Vytvářet prostor, kde je bezpečně cítit i ty nejtěžší emoce. Dítě, které ví, že má vedle sebe někoho, kdo ho chápe a neodsuzuje, se dokáže lépe zklidnit. Naše blízkost a pochopení mu umožní zvládat své pocity bezpečně a efektivně.
Dítě se učí regulaci emocí tím, že nás sleduje. Když vidí, jak my sami zvládáme stres nebo frustraci, učí se to i ono. Zároveň mu můžeme dát prostor, aby si své emoce prožilo, a nenutit ho okamžitě „přestat plakat“ nebo „sebrat se.“ Ukazujeme mu, že je smutný, zklamaný nebo naštvaný je v pořádku, že to k životu patří a že je v bezpečí i ve chvílích, kdy mu není dobře.
Nejde o to, že bychom měli nechat děti trpět, ale o to, abychom je naučili, že každá emoce má své místo. Nemusí jim vládnout, ale že s nimi mohou pracovat. My jako rodiče jsme tu od toho, abychom byli oporou, když jejich svět vypadá temně. Buďme bezpečným přístavem, do kterého se mohou vrátit, a kde se mohou učit, jak si poradit sami.
Proto, i když je těžké vidět naše dítě smutné nebo zoufalé, může to být jedna z nejdůležitějších lekcí, kterou mu můžeme dát. Neochraňujme je před každou emocí. Buďme raději těmi, kdo je provází. Buďme ti, kdo jim ukáží, že i když přijdou těžké chvíle, mají v sobě zvládnout je – a že v tom nikdy nejsou sami.
S radostí Vás povedu cestou sebepoznání. Rozkryjeme před Vámi tajemství Vašeho chování a projekcí.
Společně odhalíme obranné mechanismy a zaběhnuté vzorce chování, které komplikují životní situace.
Sdílím znalosti a zkušenosti, abyste mohly začít novou kapitolu svého života s jistotou a hlubším porozuměním pro vlastní já.
Objevte cestu k plnějšímu a šťastnějšímu životu.
Více informací o mně, se můžete dozvědět v mém příběhu. https://misa-vrabcova.cz/o-mne/
